Historie do roku 1948

  U zrodu zápasu V Třinci  stál Josef Lipovčan, který v roce 1919 přišel z Horního Slezska pracovat do Třineckých železáren, kde byl členem oddílu Königshüte. Tento nadšenec seskupil kolem sebe další mladé nadšence a v rámci kulturně sportovní organizace SIŁA založil oddíl zápasu. 

  Duší oddílu byl jeho první trenér Josef Lipovčan, prvními borci pak Rudolf Kostka, Vilém Pokluda, Jiří Zdejší, Josef Hüner, Josef Malyszek, František Freith a další. Tito závodníci si brzo získali třinecké diváky a mladé nadšence, kteří se houfně hlásili do oddílu. K nejúspěšnějším borcům v této době patřili Stanislav Fularz, bratří Jan a Pavel Glajcarovi, František Rusz, a bratří Bogatasovi, Ludwík Rakowski, František Lasota a řada dalších borců. Stanislav Fularz působil také v předních vídeňských klubech a po roce 1927, kdy emigroval, získal v Argentině řadu mistrovských titulů ve střední hmotnosti. Velkou ztrátou třineckého zápasu bylo úmrtí 31-letého borce Jana Glajcara. 

         Letech 1925-27 činnost oddílu ochabla, když řada závodníku zanechala aktivní činnosti, jiní odcházeli za prací do ciziny. Zbytek borců pokračovali v činnosti pod vedením Pavla Glajcara, když trénovali v sále bývalé restaurace Podeszwa pod novým názvem HELAS. O rok později přešel zápas pod Třinecké železárny a převzal nový název SK Železárny Třinec. V té době dosahovali třinečtí borci významné úspěchy v rámci Moravy. Pavel Glajcar a Jan Rucz vybojovali titul mistra Moravy a Slezska a několikrát se stali mistrem ostravské župy.

         Druhá světová válka přervala činnost oddílu. Řada borců byla povolána do armády, jiní totálně nasazeni, řada jich byla vězněna v koncentračních táborech a někteří pokračovali v činnosti v klubech protektorátu, většinou ve Frýdku.

   Po druhé světové válce obnovil oddíl zápasu činnost v SK Železárny Třinec díky Pavlu Glajcarovi, ktrý spolu s Janem Josefovičem a Aloisem Honejskem a prvním poválečným předsedou Karlem Šnajdrem vzkřísili činnost zápasu. Vedle organizační činnosti Pavel Glajcar ještě sám aktivně zápasil a jako trenér vychovával nové borce, budoucnost třineckého zápasu. Tehdy měli zápasníci svůj stánek u Tyrny a u Podeszwy. K prvním poválečným borcům patřili Emil Rybka, Josef Jež, Jan Rusz, Ferdinand Námyslo, Jan Szuscik, Gustav Gaš, Pavel Kaszper, Jan Morcinek, Petr Mrázek, Vojtěch Socha, Jan Kocur, Jan Vrobel a další, jejich jména budou navždy spojena s historií třineckého zápasu.